Již třetí ročník Bronxování doznal několika změn: poprvé chyběla tradiční opora cyklistického peletonu Akbar, poprvé se naopak dostavili Kenny s Jitkou a poprvé jsme na trasu vyrazili až v neděli.
Jelikož celá sobota byla zkrápěna nekonečnými provazy deště, proběhl netradiční souboj ve hře zvané Activity, která prověřila nejen naše pohybové dovednosti, ale také mluvený a výtvarný stav našich hráčů a manželek. Jak je patrno z fotografií, úkoly to byly věru nelehké a často jsme se přesvědčovali, že hra s míčem je nám stále bližší.
Nedělní dopoledne již bylo bez známky chmur na obloze, a tak jsme se vydali na zkrácenou verzi Bronx Tour a místo cílové destinace Karlštejn, jsme se spokojili s výletem do Berouna a zpět. Cesta tam byla velmi půvabná, a to zejména díky cca 3 km sjezdu do Nižboru, ze kterého jsme podél Berounky vcelku pohodlně dojeli až do královského města. Po kratší zastávce na oběd jsme se dali na zpáteční cestu. Ani zastávka nemohla proběhnout bez komplikací, což je již neodmyslitelnou průvodkyní aktivit Bronxu. Pro Víťáka neměli grundle a ani kuřecí prsíčka a Kenny si připoutal kolo k lampě a klíček ztratil. No Víťák si aspoň dal vynikající presso a Kenny nakonec klíček našel.
Zpáteční cesta již tak veselá nebyla. Jednak začalo pršet, ale hlavně nás čekal cyklistický kat – 2,3 km dlouhý kopec do Hudlic. Zrádný vrch jsme až na Víťáka (který prý šel močit) zvládli všichni na jeden zátah po vzájemné shodě jsem šli navštívit rodný dům Josefa Jungmanna. Výklad lepé průvodkyně (nebo spíše stojkyně) a atmosféra doškového domku určitě překonaly hodnotu 20 Kč, které jsme za vstup museli obětovat. Nejhorší úsek byl za námi.
Zbývajících cca 6 km jsme si ještě zpestřili pivkem v nedalekém pensionu a zbytek zájezdu v nedalekém rybníku.
Tentokrát jsme ujeli 33,34 km, takže se nepotvrdila stoupající náročnost těchto setkání, čemuž jsem upřímně rád.
Zúčastnění: Garvey, Víťák, Bassák, Míša Bassáková, Jitka, Kenny
Hosté: Katka, malý Tomáš
